Lité podlahy představují nejjednodušší způsob pokládky podlahy a to i pro podlahové topení u dřevostaveb. Jaký typ lité podlahy zvolit právě do vaší dřevostavby?
Stále častěji se při výstavbě rodinných domů investoři přiklánějí pro výstavbu dřevostavby. Výhod pro tento typ stavby je hned několik. Stavba trvá jen několik málo dní, max. týdnů, je možné stavbu provádět i v zimních měsících a představují ideální možnost pro stavbu moderních prostorných domů bez zbytečných nosných zdí, potažmo příček. Jakou zvolit ideální litou podlahu, abyste i vy ve své dřevostavbě měli komfortní teplotu už od podlahy?
Ať už budete chtít ve svém domě položit dřevěnou podlahu, vinyl či dlažbu, je nutné nejdříve zvolit kvalitní materiál pro podklad. Žádná podlaha se totiž neobejde bez vhodné roznášecí vrstvy, která leží mezi základovou deskou s izolací a vrstvou nášlapnou. Takzvanou hrubou podlahu se nejčastěji řeší mokrou cestou v podobě cementového či anhydritového potěru.
Pokud se rozhodujete pro stavbu rodinného domu na bázi dřeva, je nutné zvolit pro podlahy takové materiály, které budou brát ohled na specifika samotné dřevostavby. Zvýšená vlhkost v prostředí, zvláště v době výstavby, může u dřevěných sendvičových konstrukcí způsobit rozkližování panelů, praskání, bobtnání a další podobné defekty.
Při konstrukci podlah v dřevostavbě se proto uplatňují samonivelační lité potěry na bázi cementového pojiva. S tímto potěrem docílíte už během několika hodin dokonale rovných podlahových ploch s vynikající pevností bez obav z toho, že zvýšená vlhkost napáchá v objektu zbytečné škody.
Další variantou je Anhydrit na bázi síranu vápenatého. Ten je pak cementovým potěrem přetlačen v možnosti použití i v trvale vlhkých prostorách či místech se sníženou možností vysušování, protože tvrdnutí probíhá chemickou reakcí s vodou (hydratací) a ne vysycháním (krystalizací) jako je tomu u anhydritu.
Investoři často řeší otázku, jaký z těchto materiálů je lepší. Co do pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu jsou oba materiály rovnocenné. Co se týče odtrhové pevnosti, zde má anhydritový potěr mírně navrch, oproti cementu. Nedoporučuje se proto do míst s vysokým povrchovým napětím, například pod masivní dřevěné podlahy. Litý potěr může být pochůzný již 24 hodin po nalití a částečně zatížitelný už po třech dnech v závislosti na teplotě i vlhkosti prostředí, konkrétním materiálu a doporučení výrobce.
Pokud se rozhodujete pro pokládku lité podlahy, obraťte se na naše specialisty, kteří mají s pokládkou cementové směsi i anhydritu bohaté zkušenosti. Provádíme aplikaci v nejnižší možné vrstvě tak, aby optimálně rozváděla teplo vašeho podlahového topení, a tím jsme zajistili efektivní a ekonomické řešení pro vytápění vašeho rodinného domu.
