Dřevostavba nebo zděný dům? To je velmi časté dilema, kterému musí čelit ti, kdo se rozhodnou pro stavbu svého vlastního domku.
Přece jen jde o rozhodnutí na několik desetiletí, a tak je třeba zvážit veškerá pro a proti, aby zvolené řešení přesně odpovídalo všem požadavkům majitelů. Nicméně zatímco zděné domy mají u nás dlouhou historii a bohatou pověst, dřevostavby jsou u nás stále ještě relativní novinkou.
Proto o nich koluje řada mýtů, kterým lidé bohužel stále ještě věří. Jeden z těch nejčastěji diskutovaných se týká akustiky, která je podle některých názorů v dřevostavbách velmi špatná.
Pravdou však je, že i ve dřevostavbě můžete spokojeně žít bez toho, aniž byste slyšeli každý krok ostatních členů domácnosti.
Když chceme dosáhnout kvalitní zvukové izolace, je třeba zajistit dva základní typy neprůzvučnosti konstrukce – vzduchovou a kročejovou.
První z nich brání přenosu hluku přenášeného vzduchem, tedy například rozhovorů či hlasů a hudby z televize a rádia. Většinou je jí dosaženo vrstvením materiálů s odlišnou dynamickou tuhostí, které zaručují vzduchotěsnost konstrukce stěn a stropů.
Jednotlivé typy konstrukcí se mezi sebou porovnávají prostřednictvím ukazatele Rw (laboratorní vzduchová neprůzvučnost) a R´w (stavební vzduchová neprůzvučnost), jehož hodnota se uvádí v decibelech. Vyšší hodnoty znamenají lepší zvukovou izolaci.
Druhým zásadním ukazatelem je kročejová neprůzvučnost, jednoduše řečeno schopnost konstrukce nepřenášet hluk způsobený při kontaktu s ní – zejména při chůzi ve vrchních patrech a po schodech.
Základem je opět správné vrstvení, kterého lze v případě podlah dosáhnout mokrou i suchou cestou. V obou případech platí, že čím vyšší plošné hmotnosti vrstvy se vám podaří dosáhnout, tím většího snížení hluku dosáhnete.
I v tomto případě se nabízí možnost porovnání jednotlivých řešení, a to prostřednictvím takzvané vážené normalizované hladiny kročejové neprůzvučnosti. Uvádí se jako Ln,w (laboratorní kročejová neprůzvučnost) a L´n,w (stavební kročejová neprůzvučnost), a to opět v jednotkách decibelů.
Čím nižší hodnoty kročejové neprůzvučnosti vám konstrukce může nabídnout, tím je lepší.
Velký podíl na šíření hluku má také chůze po schodišti, a to v rámci všech pater.
K útlumu vzduchem šířených zvuků způsobených provozem v této části domu se využívají jednovrstvé konstrukce s vysokou plošnou hmotností, zdvojené konstrukce nebo zcela odlišná speciální řešení vytvořená na míru potřebám konkrétní stavby.
V případě šíření takzvaného kročejového hluku hrají velkou roli takzvané akustické mosty – místa přímého kontaktu. Skrze ně se pak zvukové vlny přenášejí do dalších částí a konstrukcí stavby, a tak je hluk slyšet také v místnostech.
Zásadním krokem k dobrému odhlučnění je v tomto případě výběr správného způsobu kotvení schodiště v rámci nástupu, výstupu i zasazení do konstrukcí stěn. Největším oříškem jsou místa, kde jsou nášlapy zakotvené přímo ve stěnách.
Jak sami vidíte, říct, že je akustika ve dřevostavbách špatná, opravdu není na místě, protože se jedná o hodně obecné tvrzení. Kvalita zvukové izolace se odvíjí od mnoha faktorů, a tak nelze jednoznačně určit, který typ stavby je v tomto ohledu nejlepší.
Pokud je pro vás minimalizace hluku prioritou, určitě je třeba to komunikovat ještě předtím, než začnou jakékoliv práce. Jedině tak je možné docílit toho, že váš nový dům bude skutečně splňovat všechny vaše potřeby a požadavky.
